ŽULY

LIPNICKÁ ŽULA z lomu „Kopaniny“

Nejznámější žulou světelského masívu je žula lipnická. Její těžba, původně z povrchových balvanů, má starou tradici, jak dodnes dokládá zdivo i některé architektonické prvky na hradu Lipnice, založeného v 13. století. Lipnická žula je muskovit-biotitická, namodrale světle šedá, a slabě navětralá, rezavě žlutá, drobně až středně zrnitá. Typickou je pro ni přítomnost až 3 cm dlouhých čočkovitých shluků biotitu. Časté jsou také různě velké a asimilované xenolity, zejména rul. Tato žula má příznivé fyzikální vlastnosti a dá se lámat ve velkých blocích. Z mnoha dřívějších lomů se v současné době těží v lomu Kopaniny.

Vytěžená surovina se zpracovává v provozovně u bývalého lomu Březek. Lipnická žula se používá na výrobky hrubé a ušlechtilé kamenické výroby. V minulosti byla lipnická žula používaná především na broušené, výjimečně i leštěné dlažební desky. V Praze tomu tak bylo v Paláci kultury, v rekonstruované budově Národního divadla, v metru ve stanicích Můstek A i B, Náměstí Republiky a Karlovo náměstí. V současnosti se uplatňuje tento materiál díky své vyjímečné odolnosti jak v tuzemsku, tak i na náročných zahraničních trzích (Německo, Rakousko), žádaná je především štípaná kostka a pak také venkovní dlažby s protiskluzným otryskaným povrchem. Díky svým vlastnostem byla tryskaná dlažba z Lipnické žuly vybrána pro realizaci zádlažeb historického centra města Brna, kde byla použita v ulicích určených pro pojezd zásobovací techniky (ulice Starobrněnská a Kobližná – celkem v objemu 9.000 m2)

DOLNOBŘEZINECKÁ ŽULA z lomu „Horka“

V severní části světelského masívu se nachází muskovit-biotitická, středně až hrubě zrnitá žula dolnobřezinecká, všesměrné textury. Vzácné jsou žilky pegmatitů a rulových xenolitů. Její těžba je prováděna v lomu u Dolní Březinky ve dvou odrůdách: čerstvá žula je modravě šedá, zvětralá pak nažloutlá až žlutohnědá. Zbarvení jednotlivých typů je způsobeno zvětráváním, hlavně biotitu

Vytěžená surovina se zpracovává přímo v lomu na produkty hrubé kamenické výroby. Ušlechtilá kamenická výroba probíhá středisku v Dolním Městě. V minulosti byla žula z lomu Dolní Březinka použita v Praze při rekonstrukci Karolina a na obklad soklů Domu módy a hotelu Jalta, na podstavce pomníku B. Němcové a A. Jiráska. V poslední době byla použita na dlažby a stupně v Jiřském klášteře a na fontánu v Rájském dvoře, dlažby v Paláci kultury, dlažby a stupně v rekonstruované budově Národního divadla, na části dlažeb, obkladů stupňů i stěn stanic metra Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek A i B a Želivského. V současnosti je tento materiál žádaný při revitalizaci center historických měst jak v tuzemsku, tak i v zahraničí, kde se používají jak štípané výrobky tak i řezané dlažby s protiskluznou tryskanou povrchovou úpravou.

PAVLOVSKÁ ŽULA z lomu „Pavlov“

Ložisko žuly je situováno v severní části moldanubického plutonu, který je budován eisgrankým granitem mrákotínského typu. Nejznámější a v současné době jedinou těženou lokalitou žuly pavlovské je lom COMING Plus a.s., Praha v Pavlově u Humpolce. Je muskovit-biotitická, namodrale světle šedá, drobně až středně zrnitá.

V Praze jsou z ní z dřívější doby stupně v Černínském paláci, v budovách České národní banky na Příkopech a také v starší budově Federálního shromáždění. Z pozdější doby je použita na část dlažeb v nové odbavovací hale pražského hlavního nádraží. Nyní se láme v stěnojámovém lomu hlavně na výrobky hrubé kamenické výroby.